Lipská magistrála s „motorestem“?

Nadpis je nadsázkou, jde o přehnané přirovnání, z kterého vyplývá, že není myšleno vážně.
Avšak jen částečně. „Co kdyby?“

Již dříve jsme uvedli, že naše trávnicko-nadějské historické bádání čerpá informace z reprezentativní publikace CVIKOV město na úpatí Lužických hor. Publikaci město Cvikov vydalo u příležitosti sta let od vzniku Československé republiky. V její historické části jsou uvedeny a dokumentovány nejdůležitější poznatky ze života tohoto města a jeho okolí od hluboké minulosti, až po současnost. Tyto informace otevírají možnost nalézt pozůstatky této minulosti v okolí našich vesniček Trávník a Naděje a pokusit se je připomenout.
Snažili jsme se ukázat na objevených fotografiích, jak vypadal Trávník před rokem 1945. Na základě výše uvedených informací jsme objevili zapomenuté zbytky staré cesty ze Cvikova do Mařenic a dále. Víme, že tato historická cesta a pozdější silnice je významnou Lipskou cestou, později Lipskou silnicí z České Lípy do Žitavy

                                                                                                                                                                              
Obr. č. 1

Dnes opomenutý bukový háj za ostrohem před vjezdem do Trávníku (obr. č. 1), na výřezu z pravděpodobně nejstaršího císařského obtisku Trávníku (Glasertu). V označeném prostoru se s největší pravděpodobností skrývá část zakreslené, zde již zaslepené původní, již od středověku známé Lipské cesty. Neexistují žádné informace kdy a proč byla tato cesta za ostrohem zrušená. Její zbytky na fotografiích naznačují, že zde probíhal dlouhodobý dvojsměrný provoz, pravděpodobně už od středověku. Je možné, že někdy počátkem osmnáctého století v souvislosti se zaváděním bavlny, se začala zvyšovat manufakturní činnost cvikovského tkalcovství a vznik prvních továren, cesta nepostačovala potřebám zvýšeného provozu obchodování od Lípy do Žitavy a neunesla zvyšující se zatížení povozů.

Obr. č. 2

 
Na letecké fotografii z r. 1938 (obr. č. 2) je vidět bukový háj, zbývající prostor vyplňují zřejmě nízké jehličnany. Černé skvrny tvoří stín okolních stromů. Ve žlutém oválu je vidět v porostu linie historické cesty. Žlutá linie vedle silnice je v místě původní prašné cesty. V současnosti je v pastvině ještě zachován náznak původního úvozu. Hnědá linie v místě vedle široké meze, patrně také v mělkém úvozu,je původní druhá větev cesty. Rozoráním mezí zcela zmizela také v pastvině. 

obr. č. 3

Letecká fotografie je údajně z r. 1954 (obr. č. 3). Pochyby vyvolává stavba kravína s částí střechy bez krovu, která by měla být zprovozněna v prosinci r. 1954. Zajímavé je, že v oválu č. 1 je část plochy lesíku zbavená nízkého porostu, mezi velkými stromy jsou mezery. Pravděpodobně v průběhu okupace byl porost vykácen a topilo se s ním. Tak jej však známe ještě z šedesátých let, kdy celý lesík byl bez náletových dřevin a bez křoví. Podobný tomu, jak je na fotografiích z dubna letošního roku, bez opadaného listí na prutech náletových stromků a po těžbě smrků před kůrovcem. Obdélník s č. 2 je v místě parcely č.387, která zasahuje hluboko do bukového lesíka.V tomto místě mohla být součástí zaniklé stavby. Tuto možnost naznačuje čtverec s č. 3, který leží v místě plošiny v terénu svahu bukového háje. Polohu původní, možná až středověké cesty znázorňuje hnědá linie.

    
Obr. č. 4 a obr. č. 5

 
V horní části údolí převládá skupina buků podél cesty a pod ní. Nejstarší buk v těchto místech má obvod kmene v délce 3450mm. Podle tabulky z internetu je jeho stáří asi 215 let. Zasazen byl kolem r. 1806. Asi nejstarší smrk v dolní části lesíku měl před pokácením objem kmene 2826mm, to odpovídá stáří asi 217 let. Celý současný prostor údolí pod cestou je zarostlý velkým množstvím mladých stromků, buků, jasanů a javorů stáří do padesáti let. Před březnovou těžbou smrků bylo v ploše údolí možné rozeznat množství mělkých úvozů, zřejmě pozůstatků po odstavených vozech formanů.

Obr. č. 6 a obr. č. 7

 
Přibližně v polovině svahu, nedaleko úvozů původní cesty a pravděpodobně v souvislosti s parcelou č. 387 je viditelná plošina, shodou okolností ohraničená mladými jasany a buky, ke které v dolní části údolí od silnice směřují mělké zbytky vyjetých cest. Vpravo od horní cesty až pod tuto plošinu jsou vyrytá koryta po jízdách těžkých strojů z těžby.

Obr. č.8

Obrázek č. 8 od horní cesty zabírá skupinu stromů na plošině v době vegetace. V dávnější době mohly formané s vozy od Cvikova zajíždět až před tuto plošinu.

  
Obr. č. 9 a obr. č. 10

Obdobná situace je i na obrázcích č. 9 a č. 10 ve směru od silnice (Lipské cesty) v Trávníku. V celém prostoru horní a dolní části svahu pod bukovým lesem je velmi málo starých stromů. Většina je odhadem stará, jak jsme výše uvedli, méně než padesát let. Stejně tak v této části údolí chybí staré velké pařezy, jsou zde asi dva vývraty a vyhnilá torza 2 buků. Vzniká dojem, že v dávné minulosti bylo toto údolí udržovaným paloukem, který sloužil jako parkoviště kupeckých povozů a formanů. Odpočinkové místo a servis na dlouhé cestě.  

  
Obr. č. 11 a obr. č. 12

Oba obr. č. 11 a č. 12 zachycují uvedené zbytky nehlubokých úvozů od kol zaparkovaných vozů, které směřují k plošině na svahu. Nedávná těžba smrků a hromady smrkových větví tento reliéf povrchu poničily. Jarní obnova vegetace způsobí, že celý prostor je nepřehledný a zarostlý. Původní podoba celé plochy údolí s reliéfem stop z minulosti je velmi dobře patrná po sněhu. Většina obrázků z „parkoviště“ je z dubna tohoto roku.

  
Obr. č. 13

Autor druhé-historické kapitoly z výše uvedené publikace ing. Jaroslav Panáček konstatuje nedostatek dostupných a věrohodných archivních dokumentů o Cvikově a jeho okolí nejméně do třicetileté války.
Podrobnosti o tom, jaký význam měla námi popisovaná část staré Lipské cesty v Trávníku, jejíž zbytky jsou zřetelné v údolí pod bukovým lesíkem v Trávníku, jsou zapadlé kdesi v minulosti možná před r. 1830, z období kdy mohly vzniknout námi používané Císařské otisky. Na obr. č. 13 je do výřezu otisku se zbytkem původní staré cesty zakreslen systém zbytků vyježděných cest od zde dříve parkujících vozů. Existující zakreslená plošina, ke které cesty směřují, vede k vytvoření „legendy“ o hlídaném parkovišti na Lipské cestě. Plošina u parcely inspiruje představu zde stojící zájezdní hospody, včetně nezbytného vybavení stájí a hlídaného parkoviště v etapě putování povozů mezi Cvikovem a Žitavou. V pravé dolní části „parkoviště“ je ještě další menší parcela, kde si můžeme představit strážnici ozbrojeného doprovodu. Zejména v dobách, kdy na těchto cestách Českého království nebývalo bezpečno. O ozbrojeném doprovodu formanů a kupců se zprávy dochovaly.

Obr. č. 14

Pokud si parkoviště prohlédnete, snadno se k takové představě přikloníte, jak to v tomto údolí v blízkosti staré Lipské cesty mohlo vypadat v dobách do osmnáctého století. Nepochybné je, že i v dávných dobách byly takové cesty vybaveny možná skromným, ale potřebným cestovním servisním vybavením.

Obr. č. 15

Na posledním obrázku se díváme do prostoru současného „lesa“ v okolí původní středověké cesty ze současné silnice, vystavěné od Cvikova v r. 1851až r. 1852. Až do čtyřicátých let 19. století, kdy byla dokončena silnice ze Cvikova do Jablonného, byla hlavní tepnou dopravy silnice přes Trávník. Stále si také zachovává, že je nejkratší spojnicí České Lípy přes Valy na Krompachu do Žitavy.

 
O tom bude poslední článek našeho seriálu o silnici procházející Trávníkem.

Administrátor

Trávnicko-Nadějského zpravodaje

29. června 2021

Zdroje:

Cvikov město na úpatí Lužických hor

Zemská stezka – Wikipedie (wikipedia.org)

Historické cesty v českých zemích

Archiv (cuzk.cz)

Stabilní katastr – Wikipedie (wikipedia.org)

Archiv trávnických badatelů